Co je tabulatura?

Tabulatura je návod, který nám pomcí značek pomáhá při hře na hudební nástroj. Abychom se dokázali naučit hrát na foukací chromatickou harmoniku, bez návodu se neobejdeme. I když je harmonika "kapesní hudební nástroj", obsahuje 3 oktávy a při hraní navíc nevidíme, kam foukáme. Na jedné malé dírce můžeme zahrát 4 tóny.

Pro děti a začátečníky jsou užitečné barevné tabulatury s čísly, vsazené do běžného notového zápisu, který je zdrojem dalších informací: o rytmu, délkách not, artikulaci, dynamice. Tento typ tabulatur najdete ve starších videích naší Školy hry:

Ukázková tabulatura k písni Happy birthday 

Hráč by se měl postupem času oprostit od modré a červené barvy a čísel kanálků. Zvýraznění půltónů (oranžová a případně zelená barva) je užitečná i pro středně pokročilé hráče, protože velmi usnadňuje hru i v náročnějších tóninách.

Schopnost hrát pouze z běžného notového zápisu otevírá hráči široké možnosti dalšího studia. 

TIP: Kdo se naučí stupnici C dur, přestane být závislý na číslech a barvách. Bude zpaměti vědět, na které lince nebo v které mezeře notové osnovy je nota nadechovaná nebo vydechovaná a které číslo kanálku k ní patří.

Tabulatury na internetu

Na internetu se můžeme setkat s různými typy tabulatur. Některé mohou být jen číselné, ty lepší jsou spojené s notovým zápisem. Vždy nám radí: kterým směrem dýchat, na jakém kanálku a kdy stisknout registr:

• Kanálek - je označen příslušným číslem; pokud hraje víc tónů najednou - jsou nejčastěji zapsány nad sebou;
  
• Foukání - může být znázorněno barvou (červenou), šipkou nahoru, znaménkem plus případně je číslo kanálku bez dodatečné značky;
• Nadechování - může být znázorněno barvou (modrou), šipkou dolů, závorkami nebo znaménkem mínus;
• Stisk registru - může být znázorněn barvou (oranžová, případně zelená), kroužkem nebo čtvercem okolo noty, písmenem s / S (jako slider - registr), hvězdičkou nebo čárkou.

Tabulatury jsou obvykle pochopitelné i bez návodu, přesto autoři většinou vysvětlivky uvádí.

Pozor - tabulatury pro diatonickou harmoniku nemůžeme používat pro hru na chromatickou harmoniku. Diatoniky (bluesovky) mají jinou skladbu tónů a nemají registr.

Stisk registru v různých tabulaturách

Chromatická harmonika umožňuje tóny pouze zvyšovat (stiskem registru); pokud noty vyžadují zahrát "bé" = snížení o půltón, hrajeme snížené tóny tak, že se přemístíme ústy o kanálek níž, a ten zvýšíme stiskem registru: např. místo D s bé (des), hrajeme C s křížkem (cis).

Některé tabulatury, přizpůsobené chromatické harmonice, využívají enharmonickou záměnu a bé mění na křížky: například v tónině F dur je tón B (hes) zapsán jako A♯ (ais). Noty jsou pak pro chromatikáře lépe hratelné.

Tabulatury Školy hry

Od roku 2026 používá Škola hry tabulatury s notami: číslo = kanálek harmoniky; plus = foukaný tón; mínus = nadechovaný tón; oranžová barva noty a "s" = stisk registru; čísla nad sebou = vícetónové hraní.

Tabulatury se šipkami

Další typ tabulatury, se kterým se můžete na internetu setkat:

Proč někdy hrajeme o oktávu výš?

Tón c1 se nachází u 12 dírkové chromatiky na kanálku č. 1 a některé zahraniční školy toto pravidlo dodržují. Má to ale velké nevýhody: nemůžeme zahrát tóny pod c1 (a tím i např. řadu písní ze zpěvníků), naopak nevyužijeme horní tóny, a co je nejhorší, budeme se v začátcích svého hraní potýkat s prvními třemi kanálky harmoniky, které jsou dost obtížné. Věřím, že to spoustu hráčů odradí.

Každý hráč by se měl postupem času naučit hrát nejen ve střední části harmoniky, ale i v první a třetí oktávě, aby se dokázal přizpůsobit různým tabulaturám i notovým zápisům s větším tónovým rozsahem.