Bezbariérový hudební nástroj

15.02.2018

Pro hru na většinu hudebních nástrojů (flétna, kytara, piano, housle...) potřebuje hráč šikovné prsty. U řady nástrojů je navíc potřeba i hudební sluch. Pro hru na foukací harmoniku musí hráč splňovat jen požadavek dýchat a hýbat hlavou. 

Diatonická harmonika, umístěná do držáku na krku, víc nevyžaduje. Je to vynikající nástroj pro lidi s tělesným handicapem nebo horší motorikou. Pro někoho to může být jediný možný hudební nástroj.

Držák je kíčovou pomůckou 

https://www.footdrums.com/harp-holders/

Pokud hráč zvládne také stisknout tlačítko registru (libovolným prstem, dlaní nebo jinou částí ruky), může si vybírat mezi diatonickou nebo chromatickou harmonikou. V dnešní době existuje i možnost hrát na chromatickou harmoniku v držáku: "hands-free chromatika".

Asijské země jdou příkladem. Lidé s tělesným postižením se tam díky harmonice hudebně seberealizují, veřejně vystupují a účastní se soutěží. Kdo nemůže nástroj držet sám, má ho upevněný v držáku. Ti, kdo mají problém foukat jen do jedné dírky, využívají techniku blokování jazykem (tongue blocking).

Senioři

Při výuce hry na nástroj je handicapem také věk (především kvůli limitům v jemné motorice). U foukací harmoniky ale věk hráče není překážkou. Zde platí: "NIKDY NENÍ POZDĚ ZAČÍT HRÁT!"

Profesionální hráči na harmoniku vystupují často i ve velmi vysokém věku. Poslední veřejné vystoupení Lubomíra Plevy bylo v jeho 68 letech. Skvělý italský chromatikář Willi Burger odehrál ve věku 76 let velký koncert v Caracasu coby sólista symfonického orchestru. Charlie McCoy (americká countryová legenda a člen síně slávy) vystupuje i po svých 80. narozeninách. James Cotton, uznávaný bluesový harmonikář, který kvůli rakovině hrdla přišel o hlas, vystupoval až do své smrti v 81 letech. V rozhovorech s oblibou zmiňoval: "Hlas je pryč, ale vítr tam pořád je." Larry Adler, mistr chromatické harmoniky, vystupoval do svých 87 let. Jazzová legenda Toots Thielemans dokonce do 91 let!

Hráči úctyhodného věku se na internetu objevují poměrně často. Jsou důkazem, že je možné:

  1. hrát i ve 110 letech;

  2. udržovat hraním duševní svěžest;

  3. natočit vlastní video a zveřejnit ho;

  4. rozdávat radost druhým;

  5. hrát si s kamarády;

  6. hrát vnukovi druhý hlas;

  7. utužovat mezigenerační vztahy;

  8. hrát s vnučkou;

  9. hrát s vnoučaty hudebně-pohybové hry;

  10. vystoupením potěšit jiné seniory;

  11. zahrát si na harmoniku na svých 100. narozeninách.


Každý, bez rozdílu věku nebo tělesných dispozic, se může nechat unášet na křídlech hudby.

"Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod." - Jan Werich

Share