3. Základy hry

13.07.2026

Na úvodní stránce stojí: "každý snadno a rychle zvládne základy hry". Pojďme se o tom přesvědčit. V této lekci se seznámíte s tabulaturami, podle kterých začneme na harmoniku konečně hrát.

Tabulatura je návod, který nám říká kam a jak na harmonice dýchat. Od této chvíle se začnete setkávat s různými tabulaturami. Abychom předešli nejasnostem, pročtěte si kapitolu Tabulatury - manuál, kde se dozvíte o různých typech zápisu – není to nic složitého.

Na následujícím obrázku vidíte ukázku tabulatury, která je spojená s notovým záznamem. Notového záznamu si zatím nebudeme všímat. Nás teď zajímají jen čísla a barvy. Čísla označují kanálky harmoniky. Vaše chromatická harmonika by měla mít kanálky očíslované od jedničky po dvanáctku (zleva doprava). Červená barva v tabulatuře je symbol pro foukání, modrá pro nádech:

  1. Začínáme jen foukanými tóny, takže se můžeme soustředit na posun úst po kanálcích. Jazykem si navlhčíme ústa, nadechneme se a harmoniku zanoříme mezi rty tak, aby obejmuly kanálek číslo 5.

  2. Foukneme do kanálku 5 (aby se nám rozezněl tón C) a aniž bychom přestali foukat, sklouzneme ústy doprava na vedlejší kanálek číslo 6, dokud se nerozezní.

  3. O stejnou vzdálenost sklouzneme na kanálek číslo 7 - stále foukáme. Skvělé, zahráli jsme Ov-čá-ci a to krásně, plynule.

  4. Foukání přerušíme, a zatímco se vracíme zpátky na kanálek číslo 5, abychom tuto trojici tónů zopakovali, nadechneme se.

  5. Foukání do kanálků 5, 6, 7 si zopakujeme. Tentokrát si v duchu můžeme zpívat: "čtve-rá-ci".

  6. Následující řádek bude o trochu těžší, protože musíme měnit směr dechu. Ze sedmičky sklouzneme na kanálek 6 a dvakrát foukneme.

  7. Sklouzneme na kanálek 5 a nadechneme. Provádíme teď změnu kanálku i změnu dechu - to už je výzva...

  8. Vrátíme se na kanálek 6 a tentokrát foukneme a nadechneme na stejném kanálku. Druhý tón je delší.

  9. Aniž bychom přestali nadechovat, sklouzneme na kanálek 5. Skvělé, zahráli jsme: "vy jste na-ši vič-ku".

  10. Zopakujme si to: "i tu čo-čo-vič-ku".

  11. V posledním taktu foukáme do kanálku 6, sklouzneme na kanálek 5 a provedeme nádech a výdech: "vy-pás-li".

  12. Právě jste si v praxi vyzkoušeli, jak převést barvy a čísla na tóny. Teď si přehrajte obrázek s tabulaturou znovu, aniž byste četli nápomocný text.

Možná zatím ještě tápete v hledání kanálků a zvuk tónů není tak dokonalý, jak byste si přáli, ale řekněme si upřímně: dokázat zahrát během pár minut písničku na nový hudební nástroj - to je skvělé, ne? Nebuďte na sebe přísní: to, co tu děláme je maraton, ne sprint. Radujte se z nově objevených věcí, všímejte si i drobných úspěchů, chvalte se, užívejte si to. Vaše psychické rozpoložení při hře je polovinou úspěchu!

Zkuste si písničku zahrát s YouTube. Je daleko zábavnější hrát společně s nahrávkou a velkou výhodou je, že díky nahrávce můžeme sluchem kontrolovat svou hru: "Opravdu jsem na správném kanálku?", "Opravdu mám teď nadechovat/vydechovat...?". Zvuk videa nám poskytuje zpětnou vazbu, že hrajeme správně a nutí nás držet rytmus. Až budeme chtít zahrát složitější a zcela neznámou vyhrávku, nahradí nám zvuk "učitelský dohled".

TIP: Naučte se pracovat se změnou rychlosti přehrávání YouTube videí (pod videem, po kliknutí na ozubené kolečko, můžete upravit volbu: "Rychlost přehrávání"). Zpomalení je pro výuku fajn: prioritou je dělat co nejméně chyb, ne hrát co nejrychleji s chybami...

Nepodceňujme základy

Místo kvízu si shrneme, co jsme se na téhle lidovce naučili:

  • získáváme praxi v držení nástroje;
  • objevujeme, jak při hraní dýchat - někdy je třeba nadechnout se v pauze, jindy nám nádechy i výdechy umožňuje poskládání tónů;
  • klouzáním se pohybujeme po registru - zatím jsme si vyzkoušeli posun vždy jen o jeden kanálek (postupně to bude zajímavější);
  • získáváme praxi při tvorbě foukaného i nadechovaného tónu;
  • umíme provést změnu kanálku a zároveň změnu směru foukání;
  • umíme zahrát čtvrťové a osminové noty i respektovat pomlky (bez ohledu na to, jestli známe základy hudební teorie);
  • stáváme se znalci harmonikové tabulatury a mimoděk se učíme orientovat v notové osnově;
  • procvičujeme si hudební sluch a rytmus;
  • v neposlední řadě prospíváme svému tělu: plicím (samotným hraním) i mozku (nácvikem nové dovednosti)!

Na těchto základech budeme stavět. Kdykoliv bude hrozit, že se hraní stane nudou, pokročíme o level výš: melodie budou složitější, tabulatura méně barevná, začneme si hrát s registrem... Koordinaci (oči - ruka - pusa - ucho) dovedeme k dokonalosti. Zlepší se nám smysl pro rytmus a začneme si víc všímat sluchových podnětů v běžných denních situacích... Vítejte mezi muzikanty! 

Rodiče i pedagogy by mohla zajímat kapitola Pro rodiče.

Share